Zadejte své uživatelské jméno nebo e-mail. Pošleme vám e-mail s pokyny, jak obnovit heslo. Pokud jste zapomněli své uživatelské jméno, neobdrželi jste e-mail k obnovení hesla nebo potřebujete pomoc, kontaktujte náš tým podpory.
Pokud jste zadali správný e-mail z naší databáze, odpovíme vám…
Můžete požádat o nový účet zasláním svých údajů lokální pobočce Kyocera. Po schválení vám zašleme dočasné heslo.
Moje Kyocera
Reprografické studio na univerzitě funguje už od minulého století. Tiskne interní studijní materiály pro Provozně ekonomickou fakultu (PEF), na kterou chodí přibližně 2/3 z celkového počtu 12–15 tisíc studentů České zemědělské univerzity. V rámci PEF funguje e-shop se skripty, ze kterého si studenti mohou objednávat učebnice z domova, což oceňují obzvlášť v současné době, kdy musí studovat vzdáleně on-line.
Kromě skript v Reprografickém studiu tisknou seminární práce, projektové výstupy, bakalářské a diplomové práce a také různé sborníky z konferencí a podobné materiály. Jsou to přesně ideální typy tiskovin pro vysokorychlostní inkoustový barevný tiskový stroj Kyocera TASKalfa 15000c, který si do studia pořídili.
Během celého roku je co tisknout a dokončovat. Jsou asi jen dva měsíce, kdy si pracovníci Reprografického studia mohou dovolit zvolnit. O novém zařízení přemýšleli už delší dobu, ale nebylo žádné vhodné, které by jim umožnilo zachovat cenu a vyhovovalo by jejich požadavkům. „Máme 2 laserové technologie, a k tomu jsme do letošního roku tiskli na inkoustovém duplikátoru. Materiál jsme museli vytisknout, nařezat, naskládat, nasnášet. Bylo to časově náročné a potřebovali jsme nutně jiné řešení,“ vysvětluje Vladimír Najman, vedoucí studia, důvody pořízení tiskového stroje Kyocera.
Koronavirus instalaci pozdržel, a tak se TASKalfa 15000c do Reprografického studia dostala až na podzim. „Výhodou nového stroje, kterému interně říkáme kosatka, je odbourání čtyř činností, protože zvládne materiály vytisknout, nasnášet a připravit na lepenou vazbu,“ zdůraznil pan Najman a pokračoval: „Dalšími výhodami jsou určitě cenový přínos a také fakt, že inkoustová technologie „nesmrdí“ jako laserová, dá se tedy u stroje pracovat celý den bez nutnosti odvětrávání apod.“ Zástupce vedoucího, Petr Novák, dodal, že velkým přínosem nového zařízení je také to, že se papíry po vytištění nekroutí jako při potisku laserem. „Z laseru knihy byly jako buchty, protože listy byly teplotou zvlněné. Trvalo až 2 měsíce, než se papíry narovnaly. Kyocera naproti tomu dělá pěknou tiskařinu.“
Za zmínku určitě stojí, že Petr Novák, který má na starosti předtiskovou přípravu a ripuje zakázky na stroj, může i v této době pracovat na dálku z domova díky tiskovému serveru efi Fiery, kterým je zařízení Kyocera vybaveno. Pan Najman je velmi spokojený také s kompaktními rozměry stroje a funkční flexibilitou. Vyhovuje jim v režimu, kdy tisknou pořád, i v režimu, kdy tisknou občas. Od října na stroji zpracovali čtvrt milionu výtisků a během posledního týdne zvládli vytisknout 150 tisíc A4. V současnosti tisknou v Reprografickém studiu většinu zakázek právě na Kyocera TASKalfa 15000c.
Cena tisku v Reprografickém studiu hraje klíčovou roli, protože většina materiálů je určena pro studenty, kteří řeší, zda si koupí knihu za 150 nebo 300 korun. „Snažíme se jít cestou, aby výtisky byly cenově dostupné. Často tiskneme sborníky, a nikdo si je dříve nedovolil tisknout barevně, protože to vycházelo až čtyřnásobně dráž. Je rozdíl, když vás sborník stojí 150 nebo 600 korun. Navíc bylo komplikované zvlášť vytištěné barevné strany vkládat do sborníku. Zařízení Kyocera umožňuje tisknout zákazníkům barevně za stejnou cenu, jako je cena černobílého tisku,“ vyzdvihuje Vladimír Najman.
Přestože Reprografické studio funguje na vysoké škole, do které kvůli vládním opatření aktuálně studenti nechodí, Vladimír Najman, se o budoucnost tištěných učebnic nebojí. „V roce 2000 jsme tu měli profesora, který nám vysvětloval, že za 20 let už budou všechny studijní materiály na médiích. Dnes je rok 2020 a učebnice stále tiskneme. Pro studenty je lepší učebnicemi listovat a dělat si poznámky. Někteří to zkouší jinak, ale když jednou, dvakrát u zkoušek neuspějí, stejně si pro ta tištěná skripta přijdou.“
Článek vznikl ve spolupráci s GRAFIE CZ